Motoworld

Vím, že Telfs leží v nádherné krajině  a tak již dávno jsem byl rozhodnutý na sraz  GWCA  do Tyrol jet. Své v tom hrálo roli i to, že to mám o 200 km blíže, než na náš Český sraz do Rožnova a také, že  Rakušané se střídají v pořádání srazů se Švýcary a tak na sraz GWCA bude možné jet zase až v r. 2008. Protože jsem se před několika dny vrátil ze srazu ve Španělsku a Itálii, vyjíždím až v pátek. Klíčovým místem trasy z Chebu do Telfsu je Mnichov a okolí. Jet v pátek odpoledne Mnichovem nebývá nic příjemného,ale tentokrát jsem vsadil na fotbalovou kartu. Německo hraje s Argentinou, přesvědčím se, jak to Němci s tím fotbalem myslí doopravdy. Na dálnici A9 za   Dreieck  Holedau předjíždím již jen auta v tranzitu do I  a mne naopak předjíždí několik hodně spěchajících Němců. Čím více se blížím Mnichovu, tím více se provoz zklidňuje a když vjíždím do metropole, podobá se celý Mnichov mrtvému městu. Po jindy beznadějně přeplněné Frankfurter Ring  se BéďaBiker s GoldWingem pohybují téměř sami. Dokonce míjím dvě pumpy, o kterých si myslím, že mají zavřeno, opak je pravdou, ale nikdo u nich netankuje.Přepínám  si  CD na rádio a ladím Bayern 2 právě ve chvíli, kdy Němci střílí vyrovnávací gól. Ale to již vyjíždím na příjemnou, poměrně krátkou dálnici na Garmisch.Touto dálnicí jezdím moc rád, protože hned za Mnichovem se otvírá pohled na krásné panorama Alp.Přepínám si zpět CD a jsem opravdu Easy rider . Zjišťuji, že i mne zajímá výsledek tohoto mathe, který tak ovlivnil Mnichovský pátečně-odpolední trafic. Asi to poznám. Buď se Německo zahalí do černé a nebo se projeví šílenství. Blížím se ke Garmisch a asi po 15 km  bezstarostné osamocené jízdy potkávám první auto. Je to malý VW –Bully, zběsile houká a svítí. Jsem vytržen z bezstarostné, romantické, zasněné nálady.Lekám se, je snad zemětřesení. Hned mi to dochází.Němci vyhráli!! Potkávám další auta, všechna na mne svítí a zběsile  houkají. Pochopil jsem.“ VICTORIA!“. Zvedám levou ruku se vztyčenými prsty do V. Okamžitě vylétají ruce z oken protijedoucích aut se vztyčenými prsty. Jsem rád, když vyjíždím z Garmische. Tam v horách na passu bude snad více klidu a já budu moci zase řídit oběma rukama.Zatoulaného italského medvěda Brunna už bohužel nepotkám, o toho se postarali němečtí horští myslivci, a tak klidně sklouznu do Telfsu.  Cesta z Garmische do Telfsu je tak krásná, že si ji protahuji mazáckou smyčkou asi o 20 km, abych si to užil. V Telfsu, hned na prvním kruháči zachycuji značení, které mne provází všemi dalšími, asi pěti objezdy, až na místo do velkého sportovního centra. Ještě než sesednu, je u mne jeden z pořadatelů, který mi plynnou  tyrolštinou všechno pěkně vysvětluje. Většině jsem rozuměl, zbytek pochopil a tak se jdu „Anmelden“. Cestou zdravím pár přátel, jejichž jména si nepamatuji a jsem u kassy. Všechno probíhá hladce s dokonalou přesností a pečlivě a tak jsem za pár minut v campu. Vybírám si místo za posledním stanem, vedle jsou mladí Italové, naproti také, po diagonále Poláci, ob jeden stan Němci. Za chvíli mám Basecamp postavený a tak vyrážím do velké haly, kde je všechno. Místo pracného popisu doplňuji multifunkčnost prostoru konání fotkou tabule.Pro úplnost dodávám, že toto centrum je propojeno a krytým a venkovním bazénem, na jehož části  dokonalé, asi 1 ha velké travnaté ploše, byl vydělený dostatečně velký prostor pro GW camp.Dokonale čisté toalety a sprchy v nadbytečném množství byly doslova pár kroků od stanu. A velký 50m bazén, rámovaný panoramou  hor ještě o 10 kroků blíže. Zde se mi nabízí srovnání s některými jinými srazy, kdy uprostřed 3 ha louky stojí jedna nechutná „toaletní“ maringotka.V hale, kde si za € 2.80 objednávám Weizen se od milé servírky dozvídám výsledek zápasu 4:2 elfmeter schosse.Byla se na to zeptat Německých hostů. Ji jako Tyrolačku to zřejmě nezajímá. A nedojímá.Rakouští přátelé připravili moc pěknou vyjížďku na ledovec i s obědem na ledovci ve výšce2 700m,obojí se ale muselo zvlášť zaplatit.Protože již několik let nejím vepřové a hovězí, a rakouští přátelé neuměli nabídnout alternativu jiného masa, dostal jsem výjimku konzumovat bez platby,ale také bez masa.Bylo to milé a vůbec mi to nevadilo.Na večerním vyhlášení se nedalo nepoznat, že jsme v Tyrolsku, jak je patrno z připojených fotografií.Z mých mladých italských sousedů Claudie a Girriho se vyklubali milí lidé a tak ve společnosti českého teamu strávili večer. Měli v plánu jet na sraz do Dánska a Norska.Napadá mě, že do DK se z I jede přeci blízko Chebu.Při loučení je zvu  na návštěvu. Těším se, že se s nimi zase za několik týdnů setkám.           
Z Rakouského srazu odjíždím velmi spokojen. Mohu jej označit za jeden z nejlépe organizovaných a „nejčistších“ srazů, jaké jsem doposud navštívil. Díky přátelé z GWCA.           
Cestou zpět surfuji  alpskou krajinou a zplna vychutnávám tu všechnu pozemskou krásu, která mi místy připadá vpravdě nadpozemská. Blížíce se k Mnichovu přitvrzuji, otáčím více rukojetí, romantický opar Alp se pomalu trhá a rozplývá a tak spěchám přes Dreieck Holledau a Regensburg domů. Těším se na další sraz, na ten náš GWCCZ.Je situován také v krásném podhůří Beskyd.Organizuje ho náš President. Jistě bude dobrý.                                                                                                             

Ze srazu GWCA   BéďaBiker